Kam posíláte zákazníka?

Je to už dávno, co se mi stala tato příhoda. Vzpomenu si ale na ní, když narazím na některé internetové stránky.

Byl jsem v kamenném obchodě. Měl jsem v košíku nákup, a schylovalo se k tomu nejdůležitějšímu. Tedy aspoň z pohledu obchodníka. K placení.

Obchod nebyl zas až tak velký. Jenže z obchodu se stal najednou nepřehledný labyrint.

Nemohl jsem najít pokladnu.

Asi tři minuty jsem jí hledal. Nakoupil jsem, ale odcházel jsem dost rozladěný.

Dnes to výjimečně nebude o fotkách. Ale nikam neutíkejte. Dnes to bude o designu webu. O tom, co je úplně tam dole, kam dočtou jenom ti nejstatečnější. Nebo to nejsou nejstatečnější, ale vaši potenciální zákazníci?

Když někdo dočte váš blogový příspěvek nebo jakoukoliv jinou stránku webu až do konce, věnoval tomu svůj drahocenný čas. Nejspíš jste ho zaujali, když dočetl až do konce. Máte velkou šanci, že jste právě oslovili potenciálního zákazníka.

Co se ale děje dál? Nad čím přemýšlí? Co má v plánu udělat právě teď?

Ptal jsem se mé ženy, co dělá, když dočte nějaký článek na webu. Odpověď byla jednoduchá: „no prostě roluju nahoru“. Baví vás „rolovat nahoru“? Mě tedy ne. Nemám rád weby, co mě nechají ve vzduchoprázdnu, když dočtu text.

Potenciálnímu zákazníkovi, který dočetl až na konec vaší stránky můžete nabídnout něco ze svého ochutnávkového menu zdarma. Anebo mu můžete nabídnout to nejlepší, co nabízíte. Je to jenom na vás, co mu naservírujete. Jenom prosím, neservírute mu vzduchoprázdno.

Jak je na tom vaše pokladna? Je důmyslně schovaná?

Aby nebylo mýlky. Nejedná se pouze o pokladnu. Když čtenář dočte článek, rozhoduje se, zda z webu odejít nebo ještě zůstat. Nabídněte mu možnost, kam pokračovat dál. Usnadníte mu tak rozhodování. Bude se cítit spokojeně, že se o něj staráte. Že ho nenecháte ve vzduchoprázdnu.

‍